Škaredá středa je dalším dnem v Svatém týdnu, který předchází Velikonocům. Tento den se v české kultuře často zaměňuje s Popeleční středou, což je první den postní doby, kdy věřící zahajují čtyřicetidenní období přípravy na Velikonoce. Název Popeleční středa je odvozen od rituálu, kdy kněz nasype popelem kříž na čelo věřících jako znamení pokání.
Na druhou stranu, Škaredá středa, která předchází Zelenému čtvrtku, je ve Svatém týdnu spojena s Jidášovou zradou Ježíše Krista. Pro tento den je hanlivé označení „škaredá“ právě kvůli Jidášovu velkému hříchu, který představuje zradu a zklamání.
V lidových tradicích je Škaredá středa často chápána jako den, kdy lidé přemýšlejí o významu zrady a důležitosti odpouštění. Přestože tento den nemá stejnou míru formálnosti a rituálu jako ostatní dny Svatého týdne, jeho přítomnost v kalendáři připomíná důležitou součást křesťanského příběhu.
Proč Jidáš Ježíše zradil?
Jidáš Iškariotský byl jeden z dvanácti apoštolů Ježíše Krista a je známý pro svou zradu Ježíše, která vedla k jeho zatčení a následnému ukřižování. Jidáš je často zobrazován jako zrádce a jeho jméno je synonymem pro zradu a podvod.
Přesné důvody, proč Jidáš Ježíše zradil, nejsou zcela jasné a mohou se lišit v závislosti na interpretaci biblických textů. Jedna z nejznámějších teorií je založena na motivu chamtivosti. V evangeliu podle Matouše Jidáš přijal třicet stříbrných mincí od náboženských vůdců za zradu Ježíše. Tato verze příběhu naznačuje, že Jidáš byl poháněn touhou po penězích a osobním zisku.
Jiná teorie se zaměřuje na možnost, že Jidáš zradil Ježíše z politických nebo náboženských důvodů. Podle některých názorů byl Jidáš zklamaný tím, že Ježíš nevedl politické povstání proti římské nadvládě a nezřídil pozemské království pro židovský národ. Jidáš tak mohl Ježíše zradit v naději, že to vyvolá změnu nebo způsobí, že se Ježíš projeví jako mesiáš, kterého očekával.